Čekala jsem miminko
12/07/2019 03:14:00 odp.Projděte dům do všech koutů, najdete stín a jen stín, dvě malá křídla tu nejsou. Byla tu málem a nejsou .. Text písně, kterou před mnoha lety nazpívala Helenka Vondráčková. Nádherná píseň, plná bolesti, zoufalství, smutku a bezmoci.
Jako by to bylo včera, co jsme si den po naší krásné pohádkové svatbě udělala těhotenský test, kde jsem viděla dvě jasné čárky a s radostí jsem ho ukazovala mému manželovi, který měl stejně jako já, nesmírnou radost. Přeci jen miminko jsme plánovali a měli jsme štěstí, že se povedlo na první pokus. Věděla jsem, že první trimestr je rizikový, ale ani ve snu jsem si nepřipouštěla, že bych zrovna já byla ta, kterou po několika měsících zasáhne neuvěřitelná bolest.
Když jsem šla na první kontrolu u gynekologa, všechno bylo v pořádku. Plod prospíval, měl srdeční akci a všechny hodnoty krve jsem měla v pořádku. Dbala jsem na vyváženou stravu, užívala jsem kyselinu listovou na doporučení a šetřila se. Na další kontrolu jsem se hrozně těšila, bříško pomaličku rostlo a já se těšila, až maličké uvidím na ultrazvuku a budu mít těhotenskou průkazku.
Ještě před tím mě však čekal ultrazvuk. Miminko bohužel nemělo srdeční akci a před několika hodinami nejspíše zemřelo. Tuto větu jsem slyšela od gynekoložky a byla to ta největší bolest, kterou jsem kdy slyšela. Přišla jsem o vlastní dítě, přišla jsem o všechno. Ten den se mi zhroutil svět. Ta bezmoc, lítost, bolest, beznaděj .. proplakala jsem několik hodin i s mým manželem. Druhý den jsem podstoupila revizi dělohy. Bylo to v celkové narkóze a po třech hodinách jsem šla s manželem domů. Ten den byl nejhorší, pohledy na těhotné, spokojené maminky byl pro mě zdrcující. Zoufale jsem plakala, proč to muselo potkat zrovna nás. A měla jsem obrovský strach začít myslet na novou etapu života, zase se postavit na nohy a myslet na to, že po šestinedělí a několika týdnech se budeme moct začít znovu snažit o miminko. V tuto chvíli, kdy je vše čerstvé je to obrovská doba a já sbírám odvahu a odhodlání jít tomu znovu naproti a psychicky se uklidnit. I když je to těžké.
Co mi dodává naději jsou různé diskuze, a psaní si s holkami, které na tom jsou podobně jako já, nebo které prodělali také potrat a už čekají další miminko, nebo ho mají právě doma. Stejně jako mi pomáhá se z toho vypsat tady na blog. Všichni mluví jen o tom krásném, i já bych chtěla. Ale to by mi život nesměl házet neustále klacky pod nohy. Jestli je něco co si letos přeji k vánocům, pak je to to jediné. Počít a donosit zdravé miminko. Nechci žádné materiální dárky, ani kosmetiku nebo oblečení, pouze toto.
2 komentářů
To mě moc mrzí, kamarádka na tom byla podobně. Snažili se s přítelem hrozně dlouho pořád to nevycházelo, pak když už to vypadalo, tak taky potratila. Nesla to strašně spatně a dávala se dohromady dlouho. Měla k tomu i nějaké zdravotní komplikace, tak nakonec přistoupili na umělé oplodnění a teď má 4 měsíční zdravou holčičku. Skoro celé těhotenství měla rizikové, ale obě to zvládly a určitě ten čas nastane i u tebe a držím palce ať je to co nejdříve
OdpovědětVymazatJe super, že to kamarádce dobře dopadlo. Nepřejeme si nic jiného, než malého broučka, který nás bude dělat šťastnými.
VymazatJsem rozhodnutá, že i kdybych nemusela, budu od začátku doma než se stresovat a být celý den v práci. Děkuju za povzbuzení. ♥️